Mistrovství
světa amatérů ve standardu 2002
Po
delší době, co soutěžíme s Lenkou mezi profesionály, jsem se zúčastnil
mistrovství světa amatérů ve standardních tancích, tentokrát v roli kouče
Filipa Růta a Veroniky Navrátilové. Dalšími reprezentanty naší republiky byli
Ondřej Ledabyl s Evou Střelcovou, které doprovázel pan František Ledabyl a
jejich trenér Martin Odstrčil. Myslím, že jsme vytvořili kompaktní a družný tým
a dobrou náladu nás všech nemohly ovlivnit ani celkem početné problémy
organizátorů.
Soutěž
proběhla v krásné prvotřídní hale ve finském Espoo, což je moderní hokejový
stánek s výborným zázemím - pěkné
šatny, mnoho možností občerstvení, polstrované sedačky pro tisíce diváků. Je
ovšem otázkou, zda-li je to pro tanec vhodné prostředí, protože pod taneční
plochou se nacházel led a zima s tím spojená byla nepředstavitelná.
Ze 65 soutěžících tanečních párů bylo 9 nasazeno do druhého
kola přímo, odměnou za to, že byli nejvýše umístěny v IDSF World Rank Listu.
První kolo tudíž tančilo 56 párů, z nichž postoupilo 27 přímo - mezi nimi i
naše dva páry - a do počtu osmačtyřicet je doplnilo 12 párů z redancu.
Filip s Veronikou tančili ve druhém kole pěkně, elegantně,
technicky čistě, ale možná scházelo více bojovnosti, více očividné touhy postoupit.
Taneční skupiny se v tomto kole měnily při každém tanci a dvě příliš silné
skupiny ve W a Sl je také možná připravily o další dva křížky, které jim v
konečném součtu na postup chyběly. Pořadí
27. - 28. je však při jejich premiéře na mistrovství světa slušným
výsledkem a bude záležet jen na nich, zda-li si udrží druhé místo v českém rank
listu, aby mohli své umístění na MS vylepšit při další účasti. Dle hodnocení
některých zahraničních odborníků mají styl, který se líbí, a se kterým by mohli
být úspěšní.
Dalším párem, který ve čtvrtfinále měl také nepochybně být,
byli sourozenci Pavlinic ze Slovinska (26.), kteří svým obrovským,
bezproblémovým pohybem v korektním držení zastínili mnoho párů, které se
umístili před nimi.
Ondřej s Evou podali na této soutěži výborný výkon. Přes
mírné problémy v prvním kole zatančili skvěle v kole druhém, a tak o postupu do
čtvrtfinále jsem (alespoň já) vůbec nepochyboval. Povedlo se jim to poprvé ze
tří účastí na MS ve ST. Mezi posledními 25 páry předvedli opravdu tancování,
které jsem u nich viděl naposledy na MČR v únoru. Naprosto jisté provedení
tanečních variací, stoprocentní nasazení, vše se jim dařilo. Konečné pořadí
20. - 23. neodpovídá předvedeným výkonům ostatních
párů, reálné bylo umístění těsně za semifinále.
Domácí
Jauhiainen - Kortelainen (14.) totiž tančili velmi často z rytmu (!?), Finové Seppänen - Raisänen (15.), pár
menších postav bez letu těla a také často z rytmu! Rakouští mistři Mayer -
Siilak (16.), jsou vysokým párem, který má velký pohyb, ale někdy nepěkné
linie. Dánové Radich - Holde (17.)
tančí s tuhým postavením a kostrbatým pohybem. Lepším párem ve čtvrtfinále byli
ukrajinští Wloch - Urumova (18.-19.) s latinským pojetím standardu, umějí
vyvinout velkou rychlost a díky skvělé rovnováze také umí rychle zastavit. Na
stejném místě s nimi skončil pár z Polska Kiszka - Garlicka. S Ondrou a Evou
dělili pořadí maďarský pár László - Szögi, pár s italským stylem, finalisté
mládeže v Cervii, kterým já osobně věštím velkou budoucnost, dále to byli rakouští
Gschaider - Soeckl, mladí desetibojaři, kteří však při pohybu neudrží klidné
držení, a ještě Ukrajinci Pelekh - Ruda. Do čtvrtfinále opravdu nepatřili
Tchesnokov - Lomsadze z Georgie (24.) a švédové Boström - Karlsson (25.).
V
semifinále se na 7. místě umístili Fung - Apale z USA, nové a vynikající
partnerství, tento pár mohl být ve finále (líbil se mi více než pátí Němci). 8.
z Ruska Gimaev - Bassiouk, pár s velkým vrškem, vynikající desetibojaři s
atraktivními variacemi a výborným valčíkem.
Na 9. místě skončili
Angličané Draper - Chuprakova. Znám tento pár dlouhou dobu, poté, co oba
přibrali mnoho kil, se jejich pohyb stal
nevýrazným a nudným, kdyby netančili za Anglii bojovali by maximálně o
postup do "24". Slovinci Cigoj - Novozilova byli tentokrát 10. Míša
je ekvilibrista 1. řádu a je vždy zážitkem pozorovat jej s partnerkou při
tančení především quickstepu. Charleston s nohama téměř nad rameny je
nenapodobitelný - doufejme, že je naše taneční veřejnost bude mít možnost vidět
i na některé z našich soutěží. (Kdo je pozve?) Němci Weiss - Schramm skončili
na 11. místě a za poslední rok se zlepšili. 12.-13. místo si rozdělili Rusové
Galtchun - Demina a Litevci Vezelis - Chatkeviciute. Oba páry byli v semifinále
zaslouženě.
Boj o titul mistra světa byl zajímavý v tom, že Gozzoli -
Betti vyhráli v Blackpoolu a v Mannheimu nad Soale - Cesaroli vždy pouze o
jednu jedinou známku a nikdo nevěděl, zda-li tentokrát nepřipadne rozhodující
jednička na stranu Soaleho. Nebylo tomu tak. Gozzoli - Betti zvítězili, tančili
na této soutěži s vědomím toho, že jim jde o hodně (pravděpodobně to byla mj.
jejich poslední amatérská soutěž),
Mirko dal do finále vše a předvedli určitě jejich nejlepší výkon roku.
Euforie a show byla samozřejmě na úkor techniky, ale Soale - Cesaroli, přestože
technicky čistší, působili poněkud stroze a chladně. Mistři světa vyhráli W, V a Sl, vicemistři vyhráli T a Q.
Třetí skončili Bizokas - Daniute a porazili Eriksena - Eihilt
také 3:2 na tance. Třetí byli také ve W, V a Sl, čtvrtí v T a Q. Pořadí mohlo
být i obrácené a vzhledem k tomu, že Bizokas celou soutěž spíše odchodil, bych
s tím souhlasil. Valčík Eriksena - Eihilt jsem hodnotil na druhé místo, jejich
ostatní tance s novými pasážemi, které
tančili velmi efektně působili proti stroze se pohybujícímu Bizokasovi
výrazně lepším dojmem.
Bitva o 5. místo skončila jak jinak než 3:2 tentokrát ve
prospěch německých sourozenců Karabey před manželi Boyce z Anglie. Němci byli
pátí ve W, T a V, Angličané ve Sl. a Q. Sympatický Warren Boyce s Kristi byli
podle mne čistší, lehčí, s větším vrškem, tančili přirozeně a radostně.
Karabeyovi byli jasně lepší pouze ve valčíku.
Co říci závěrem? Máme na ně!!! Jsou jen kousek před námi. A
my se přibližujeme,
o tom jsem pevně
přesvědčen.
Marcel Gebert
(napsáno
pro Dancetime)