Blackpool 2003
profesionálové a amatéři standard
Již podeváté jsme se s Lenkou zúčastnili nejdůležitější taneční soutěže světa – British Open v Blackpoolu. Letos proběhl 78. ročník a byli zde opět všichni, kteří tanec milují.
V kategorii profesionálů ve standardních tancích zvítězili poprvé Christopher Hawkins a Hazel Newberry. Jak je u anglických párů v Blackpoolu zvykem, pravděpodobně načali několikaletou šňůru vítězství. Ve slowfoxtrotu tento pár však trochu překvapivě porazili celkově druzí Timothy Howson s Joanne Bolton (v dalších třech tancích druzí). O třetí místo svedli bitvu Američané Jonathan Wilkins a Katusha Demidova (nakonec třetí) s italským párem William Pino a Alessandra Bucciarelli. Američané byli třetí ve waltzu a slowfoxtrotu a Italové zase v tangu a quickstepu. Italové zaujali vynikajícím hudebním pojetím a v rychlých tancích mají i na prvé dva páry. Poté co Giorgianni – Manfredini ukončili soutěžní kariéru, budou na určité období jediným italským párem ve finále profesionálních soutěží. Páté místo, a to opět překvapivě vzhledem k dřívějším soutěžím, obsadili Jonathan Crossley a Lyn Marriner (bývalá mistryně světa se Schiavem). Vypadají spolu skvěle a poprvé porazili další anglický pár – manžele Shinglerovi. Ti totiž chyběli ve finále v tangu, ve kterém je nahradili Holanďané Tony a Amanda Dokman – v tomto tanci byli dokonce pátí (pozn.: od osmačtyřicítky se postupuje v každém tanci zvlášť).
Také v semifinále se to překvapeními jen hemžilo, což je možné říci takřka o celém blackpoolském festivalu. Ve všech tancích byli v semifinále páry Villa – Colagreco, Bonsignori – Baldasseroni, Giannico – Pauksena, ve třech tancích (WST) zde tančili Hiyama – Hiyama a další překvapení – jedno z největších – Rusové Galchun – Demina (WSQ). Za dva tance v semifinále byli rádi Tanido – Hayano (ST) a alespoň jeden tanec v semifinále (quickstep) vyšel hned dvěma párům: Draper – Kozinska a D’Agostino – D’Amico. My s Lenkou jsme neměli loňské štěstí a nepodařilo se nám tentokrát tančit ve dvacet čtyřce.
Mezi amatérskými páry opět kralovali Mirco Gozzoli a Alessia Betti, kteří se po překonání loňské krize stali opět neporazitelnými (loni zde vyhráli, ale remizovali na tance 2:2 se Soalem – Cerasoli). Domenico Soale a Gioia Cerasoli obsadili místo druhé, jsou jistě výborní, avšak zatuhlé postavení Soaleho má stále mnoho kritiků. Třetí místo patřilo Litevcům Arunasovi Bizokasovi s Editou Daniute, kteří po slabě zatančeném semifinále zmobilizovali své síly ve finále a opět porazili své dlouhodobé rivaly Dány Briana Eriksen a Marianne Eihilt. Ti mohli být nakonec rádi i za čtvrté místo, protože jen těsně pátí skončili Warren a Kristi Boyce. Šesté místo byla opět výsledková blackpoolská bomba. Tančit ve finále Blackpoolu se poštěstilo slovinskému páru Domen Krapez – Monica Nigro (Italka) a věřte mi, tento pár se radoval, už když Peter Maxwell četl jejich číslo při vyhlašování postupů do čtvrtfinále. Pár má velký pohyb, ale vzhledem k velmi viditelným problémům s hudbou by si finále zasloužili určitě více sourozenci Karabey, nebo pár Bosco – Pitton.
Naše amatérské standardní páry chci především pochválit, že vůbec přijeli. Pavel Dvořák s Monikou Mihalíkovou na soutěži dopadli nejlépe z našich párů, když se protančili do pátého kola, do osmačtyřicítky. O kolo zpět skončili páry Ondřej Ledabyl s Evou Střelcovou a v programu uvedení za Itálii Isaia Berardi a Jitka Wallischová (za Itálii tančili také v říjnu na International v Londýně?!). Pavel a Monika vynikli rozsáhlým pohybem, lepší páry vyjadřují lépe hudbu. Ondra s Evou měli pěkné rychlé tance, na anglické soutěže potřebují více klidu, který je duší síly. Isaia s Jitkou tančí hezky na hudbu, zlepšit mohou např. velikost a pružnost držení.
Mám tři myšlenky: za prvé, myslím si, že by bylo vhodné zařadit tři významné anglické soutěže – Blackpool, UK a International – do českého žebříčku. Za druhé, častá odpověď párů, proč nepřijeli do Blackpoolu je, že soutěž je finančně náročná. Svazy některých zemí finančně podporují účast párů na podobných akcích. Podpořit prvních deset párů z českého žebříčku finanční částkou např. na cestu do Blackpoolu, by jistě zvýšilo počty soutěžících na British Open. A za třetí, pro páry. Kdo chce přijet, hledá způsoby, kdo nechce, hledá zdůvodnění…
Takže za rok už neváhejte: British Dance Festival 2004: 28.5. – 4.6. Apropó, víte, že existuje také juniorský Blackpool? Ten je příští rok 12.-17. dubna!
Marcel Gebert
www.marcel-lenka.cz
(napsáno pro Dance Time)
